Švindlovat se nemá

Kdo švindluje, vlastně lže a po čase bude nejspíš i lhát a do pekla se hrabe. Tohle jsem slýchávala, jako malá, od své babičky Jůlinky. Vzpomínky na ni jsou smutné a bolestivé, snad hlavně proto, že jsem na ní jako holka nebylo kolikrát moc milá. Zkusila si ode mě a hlavně od mého bratra, hodně příkoří. Přitom se o nás starala, chystala snídani a prala dresy silvini na závody a všechno chystala do tašek. Nikdy si to nepřestanu vyčítat, nikdy.

Vyhrála opravdovým švindlem

Kamarádka je zrádkyně a já jí to nejspíš nikdy neodpustím. Zatím jsem jí to tedy po třiceti letech neodpustila. Možná by se tak stalo, ale ona se k tomu nikdy nepřiznala, nikdy neřekla, že jí to mrzí. Vždycky mě jen vyhledala proto, že jsem byla něčím zajímavá a jí dělalo dobře se s takovými lidmi stýkat. Nejdříve jsem na sebe přitahovala kluky a ona byla se mnou, pak jsem jezdila na kole v silvini a ona byla poblíž, pak jsem pracovala jako moderátorka a ona byla zase nablízku. Vždycky vyhrála opravdovým švindlem.